» Hrad Loket
Hrad Loket

První zmínky o hradu Loket

V malebném zalesněném údolí vytvořila řeka Ohře meandr, na jehož vrcholu se tyčí masiv hradu Lokte. Pod hradem, na jihovýchodních svazích se rozkládá město, které je chráněno smyčkou řeky – příroda a člověk tak vytvořili velmi působivý romantický celek, který je ojedinělý v celých Čechách.

První zmínky o hradu Loket jsou již ze 13. století, kdy byla vystavena hradní pevnost. Hrad byl postupně budován, až do svého postavení, kdy se stal oporou králi Václavovi I. proti jeho synu Přemyslovi.

Doba husitských válek a další rozvoj hradu

V dobách husitských válek se Loket přidal na stranu císaře Zikmunda. Dvakrát byl husity obléhán (1420 a 1427), ale nikdy nebyl dobyt. V té době došlo k rozepřím mezi městem a hradem a Loket dobývají roku 1429 měšťané. Spory přetrvávají po několik let a v roce 1434 císař Zikmund zastaví hrad svému kancléři Kašparu Šlikovi. Šlikové se v šestnáctém století staví proti Habsburkům, proto je jim konfiskován majetek a Loketský hrad přechází pod město, které stálo na habsburské straně. Město Loket později vládne celému kraji.

Úpadek po třicetileté válce

Doba úpadku a temna přichází po třicetileté válce, kdy přichází dvě morové vlny a hrad je hned několikrát zkonfiskován. Loket ztrácí svůj význam a je využíván jako trestnice a vězení. Probíhají necitlivé přestavby a roku 1810 dokonce dojde ke zboření starého hradního románského paláce.

Doba vzkříšení až po současnost

Další rozvoj a oživení přichází až v době romantismu, kdy hrad i město Loket nakrátko ožívají. Velmi často sem zajíždí nadšený návštěvník J.W. Goethe. Trestnice na hradě je však zrušena až ve dvacátém století. Část hradního areálu je již tehdy využívána jako muzeum. V roce 1950 je historické jádro města Lokte s hradem prohlášeno za městskou památkovou rezervaci.

Expozice porcelánu na hradu Loket

Karlovarsko odedávna oplývalo bohatými nalezišti kaolínu, jílů a hlíny. Českým podnikatelům vak nebyla udělována privilegia na výrobu porcelánu, aby nedošlo k ohrožení monopolního postavení vídeňských dílen v rámci habsburských zemí. České porcelánky byly jen soukromými dílnami, jejich zboží bylo označováno jako kamenina, fajáns či jemná anglická pórovina. Expozice porcelánu na hradě Lokti obsahuje dekorační i užitkové předměty z nejstarších porcelánek (převážně té slavkovské), ale i umění či nádoby současné. Lázeňské koflíky, porcelánové hlavičky panenek, rozmanité sošky, kávové soupravy a porcelánové malované desky, toaletní soupravy s čínskými motivy, vázy i dekory atd.

Zdroj: Treking.cz

 

ZTBiM